Pravidla jednání s teroristy


(Boh) Nic se neděje náhodou a určitě to nebyla náhoda, že jsem cestou do práce potkala mého profesora na mezinárodní bezpečnost. Chodila jsem na univerzitu v době, kdy Američané vtrhli do Iráku a tak se problém přístupu k teroristům, mezinárodní bezpečnost, právo odzbrojení a únosy civilistů staly hlavním tématem všech volných diskuzí. Myslím si, že ve své podstatě je princip boje s teroristy v Iráku dost podobný boji s teroristy v osobním životě. Tady jsou velká moudra, na která jsem si to ráno v tramvaji č. 8 vzpomněla:
„Počítejte s tím, že se s teroristou nikdy nedohodnete. Je nestabilní, nedodržuje slovo a volně mění pravidla. Vždy ve svůj prospěch. Musíte být tvrdí, protože systém já ustoupím-ty ustoupíš, tady nefunguje.“ (Klasická diplomacie je vám k ničemu. Bohužel naše vychování nám velí, začít nejdřív po dobrém. Jenže teroristé vaše vychování nemají. A tak jsou vždy o krok napřed. Pamatujte si to!)
„Teroristé pracují s emocemi a zaštiťují se vyššími hodnotami, jako je národ, rodina, náboženství, život, pokolení, děti, spravedlnost a jiné.“ (ve své podstatě použijí cokoliv, co na vás zabírá a co působí jako vyšší princip)
„S teroristy se nevyjednává.“ (z vyjednávání získávají dojem, že mají pravdu a že jsou v právu. Stoupá jim ego a chtějí víc. To, bohužel, nadměrná pozornost s lidmi dělá.) „Teroristům se nikdy neustupuje. I kdybyste měli přijít o rukojmí.“ (Strašná pravda. Pamatuji si, že mnou otřásla. Nicméně než by se rozpoutala nákladná a nejistá válka, obětuje se raději jeden člověk. Je tu šance, že se pro teroristu stane přítěží a když uvidí, že o něj nikdo nestojí, propustí ho. Na druhou stranu, když z něj kouká profit, je s rukojmím amen. Pokud se ovšem nepokusí zachránit sám. I takové případy tu byly…)
A zlaté pravidlo na závěr: „Teroristům se neustupuje. Nikdy. A při nejbližší příležitosti se musí odstranit. Protože dokud se jich nezbavíte, ta hrozba, že zase někoho unesou, tu bude pořád!“
Musela jsem se smát sama sobě, jak jsem si cestou od Palladia až na Hradčanskou vzorně opakovala zásady boje s teroristy. Premiantka jak vyšitá. 
   A pak mi to došlo. Najednou jsem viděla celý zástup teroristů, citových vyděračů a emocionálních upírů, které jsem ve svém životě potkala a nad kterými bych ráda zvítězila, ale většinou jsem se jen vyčerpala vyjednáváním a diplomacií, abych nakonec zvedla kotvy a jela si od nich odpočinout někam jinam. V čele zástupu jsem viděla stát osoby, které mi aktuálně otravují život. Právě teď! Netušila jsem, že právnická fakulta je tak multifunkční, ale zřejmě své znovu nalezené znalosti přece jen využiji. Ovšem budu se muset nejdřív vyrovnat s tím, že bych mohla přijít o rukojmí.

About Femme Fatale s Bohyní

http://dvetricitky.cz We And The City - Jak to vypadá, když si Femme Fatale a Bohyně založí blog… Aneb dvě třicítky ve městě
This entry was posted in Co se nám honí hlavou and tagged , . Bookmark the permalink.

4 Responses to Pravidla jednání s teroristy

  1. manzelka says:

    Herdek. Tohle je tak, tak strašně pravdivé. Teroristů kolem nás je hafo… Asi si pravidla vytisknu, myslím, že se mi ještě budou hodit. DÍK. (Vážně, já vím, že asi stejně jako já máte plnou schránku spamů typu “moc užitečnej článek, děsně mi pomohl, klikejte na Zvětšovánípenisu.blg, ale jak to mám napsat, když ten článek je fakt užitečnej a fakt mi /snad/ pomůže?)

    • Nene, děkuju za takový komentář. Tenhle článek jsem psala v době, kdy jsem se musela vzdát svého milovaného (drahého) rukojmí, protože jsem odmítla vyjednávat s tetoristy (tkou). Došlo mi, že tohle je navždy a že já ten teror podstupovat nemusím. Není můj a nikdy nebyl, tak proč si ho pouštět do života a nechat si ho teroristickým chováním plenit. Občas na to zapomenu, takže Váš komentář je to nejlepší připomenutí mého sice bolestivého, nicméně velmi rozumného a účinného rozhodnutí. Rozhodně si pravidla vytiskněte a hlavně jakmile teroristu rozeznáte, nikdy neustupujte. Protože je vždycky lepší pochybovat o tom, jestli nejsem moc tvrdá a nesmlouvavá, než pocítit fakt, že tvrdá a nesmlouvavá moc nejsem. A hlavně, vždycky důstojně!

  2. A taky jsem měla dojem, že jsi mýho báječnýho muže nikdy neviděla, ale po přečtení tohohle textu začínám mít pocit, že jsi s náma žila… ? a zase máš pravdu, jen je to někdy dost těžký

    • Chápu, je strašně těžké si vůbec uvědomit a připustit, že ten nejbližší, co by tě mě milovat a chovat se k tobě hezky, je ve skutečnosti terorista, co tě zneužívá. To je, myslím, podstata. Jakmile ti to dojde, projdeš fází odmítání a pak bolestivého přijetí, a je jen na tobě, jestli se rozhodneš teroristovi postavit nebo vyklidit pole. Záleží na okolnostech, jednoznačný návod neexistuje. Ale základ je v uvědomění. Sama jsem se jedné teroristce postavila a nebýt Drahého, asi bych to nezvládla. ZA to jsem mu strašně vděčná. A proto jsem i tenhle mustr napsala, abych já zase pomohla jiným rozpoznat teroristy v jejich okolí. Co pak s nabytou informací udělají, je jen na nich.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s