Čeří se čeří hladiny

(Boh) Někdy nevím Kudy kam a tak se zastavím a občas to moje zastavení trvá déle, než bych si přála. Paulo Coelho v knize Aleph píše o bambusu. Ten se na svůj růst připravuje pět let, kdy se z pohledu „těch venku“ nic neděje. Ale bambus sílí, dumá, rozmýšlí svůj růst, získává si potřebné informace, fláká se a hodnotí, aby pak všechny překvapil svým rychlým růstem o několik centimetrů denně. Bambus je pevný, a přesto pružný. Číňané praví, že žena je jako bambus. Krásná jako květina a silná jako strom.
   Jsem bambus, který se na svůj růst připravoval skoro sedm let. Sedm hubených let, ale teď mě už nic nezastaví. Za dva týdny budu bydlet v jiném bytě, který je absolutně dokonalý. (Pro mě dokonalý). Pro běžného pozorovatele jsem někdo, kdo se z ničeho nic okamžitě přestěhuje. Ale pro ty, co mě znají, jsem bambus, co sílil skoro věčnost. Možná je to trochu pomalý vývoj, ale já nikdy nebyla rychlokvaška. Navíc má přirozená naivita a alibismus mě instalovaly do role důvěřivce čekajícího na rozhodnutí druhých. Partnerů, kteří byli či nebyli na stěhování a společný život připraveni, mých příbuzných a jejich partnerů, bláznivého domácího a jiných blízkých či dalekých, abych si jednoho slunečného dne, nedaleko Chorvatského pobřeží připomněla narozeninové předsevzetí a rozhoupala se k činům. A tak jsem po návratu během pěti dnů sehnala svůj byt snů.
   Říká se: „Pomož si a Bůh ti pomůže.“ Myslím si, že v mém případě mi kromě Boha a Vesmíru pomohli hlavně moji bližní – otec zajistil technický dozor (ano, nepoznám kvalitu topení ani nebezpečnost karmy a netuším na základě poklepu na zeď, co mě čeká), Kněžna mě podpořila finančně, má matka přislíbila elektrickou valchu, kolegyně dala návod na to, jak sehnat co nejvíc banánovek, Karolína s Karlem mě naučili brousit a lakovat Tonetky a jeden urostlý švihák má dokonce kamaráda s dodávkou. A včera jsem od skvělých lidí dostala retro lustr.
   Jsem šťastná. Po sedmi letech mám stoprocentní kontakt sama se sebou. Je mi všechno okolo jedno a jdu si za svým. Fatalka se včera na mě podívala a povídá: “Ty něco skrýváš, tváříš se tak tajemně. S kým jsi se zas vyspala?” S nikým. Jsem ve svém světě. A jsem šťastná. Věci se daly konečně do pohybu. A zatím je to všechno podle mně.

„Praská a skřípe parapet ve věži ze sloniviny, pracuje kámen puká led, čeří se čeří hladiny. Praská a skřípe parapet ve věži ze sloniviny, rezavý sejf a houstne med, čeří se čeří hladiny. “

About Femme Fatale s Bohyní

http://dvetricitky.cz We And The City - Jak to vypadá, když si Femme Fatale a Bohyně založí blog… Aneb dvě třicítky ve městě
This entry was posted in Co se mi líbilo and tagged , , , . Bookmark the permalink.

3 Responses to Čeří se čeří hladiny

  1. ladyesik says:

    Myslím, že jsem váš blog pročetla až do konce a stále žasnu. Sice váš styl se nepodobá mému (a asi ani nebude), ale tak smysluplné a vtipné články jsem četla málokde. Každý článek má poslání (snad to nezní vtipně), nějakou dobrou myšlenku o životě, vztazích atd., ať někdo žije nebo nežije ve vašem stylu. Všechny vaše články jsou taky vtipné, nic prostoduchého. Je škoda, že u starších článků máte zakázané komentáře, líto mi to bylo hlavně u dílu Chirurgů, kde byli dva hrdinové probodnuti tyčí, na ten jsme si totiž mimoděk nedávno vzpomněla a najednou narazila na tento článek. Ale dočetla jsem se, že možná kvůli nepříjemným komentářům od jakéhosi muže, po kterém jste chtěly zrušit blog… Nevím, ale škoda to je :) Možná by se ale starší věci měly nechat být. Těším se na každý další článek! :)

    • Když nás návrat do minulosti nebude zpomalovat v přítomnosti a oddalovat od budoucnosti, není třeba se komentářů bát. Už jsem to změnila. (Boh)
      Děkujeme za chválu a krásná slova. Moc nám to pomáhá.
      Osobně řtu tvůj blog, právě proto, že je jiný, že se dozvím něco z jiného světa. Tak trochu, jako bych koukala lidem do oken, a pozorovala, jak žijí. Moc pěkkný blog. Bohužel toho času je čím dál tím míň, tak snad mi něco podstatného neuniklo. :-) (Boh)
      Hlavně díky tobě jsme změnily systém komentářů a taky jsem si uvědomila, že je dobré se podepsat. Máš na nás dobrý vliv! Děkujeme! Dvě Třicíctky (aktuálně obě ve městě)

      • ladyesik says:

        Škoda, že už jsem si ty starší články všechny přečetla, teď už je asi komentovat nebudu :) Ale snad jiným se to bude líbit.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s