Noční sms

  (Boh) “Nemůžeš mi volat, že ti chybím. Nepiš mi sms, nepiš mi emaily ani mi nenechávej vzkazy na záznamníku. Jestli ti opravdu chybím, skoč do auta a přijeď mi to říct, jedině to platí,” řekl Ashton Kutcher ve filmu Hlavně nezávazně. A mně něco došlo. Došlo mi, jak moc hloupé a patetické a hlavně nebezpečné ony sms o tom, že někomu chybíte a že Vás miluje vlastně jsou. Většinou takové sms dostáváte od mužů, kteří oficiálně žijí s někým jiným, ale v noci vám klidně píší sms plné citových výlevů o tom jak jste úžasná a jak je mu bez vás smutno, ale ve skutečnosti se neděje nic jiného než že si na Vás řeší svou osobní deprivaci.
   A proč tyto sms přicházejí v noci? Protože ve dne, kdy se baví, v době, kdy je mu super a má kolem sebe dost lidí, nemá potřebu se ozvat, “má toho moc”, a tak napíše až ve chvíli, kdy je klid a on musí vydržet sám se sebou. Takže v tom tichu, ve kterém by se mohlo ozvat jeho svědomí či nedejbože vědomí, vezme mobil a napíše něco pro vás velmi osobního, ale ve své podstatě velmi univerzálního: “Chybíš mi, pořád na tebe musím myslet. Miluji tě.”

A co se stane pak? Nic. Vy odpovíte a je jedno jak, prostě zareagujete, protože si nemůžete pomoc a pisateli stoupne díky Vám sebevědomí. A je mu opět dobře. Dobil baterky na další den, kdy bude oslnivý a “bude toho mít moc”, no a vám je také dobře, protože se ozval. Začnete si nalhávat, že kdyby byl ve vztahu spokojený, přece by vám v noci nepsal, takže vás miluje a je jasné, že bez vás nemůže být, bla bla bla.. spousta nadějí, emocionálních ohňů a bouří, které se zklidní, aby po pár dnech byly opět další noční sms rozdmýchány… no a takhle to jde pořád dokola. Je to jednoduchý vzrec. Vy jste příliš slabé na to, abyste mu řekly, ať už vám nepíše, když to k ničemu nevede nebo ho dokonce ignorovaly, což je ta nejlepší rekace, takže se necháte do té hry vtáhnout znovu a celé je to jak na spirále. Začíná vás víc a víc vytáčet, zvlášť když do vás vaši kamarádi hučí ať už ho pošlete tam, kam patří a když už jste kousek před velkým rozhodnutím, ozve se. (Oni snad mají radar, protože jinak to není možné.) Uvolí se a věnuje vám svůj čas, oslnivou přítomnost a nezapomenutelné momenty, aby pak odsvištěl k té, se kterou oficiálně žije. Jenže vám to tak nějak dojde až ve chvíli, kdy se zase několik dní neozve, protože “toho má moc”. Dobyté území udržel, takže není třeba do něj více investovat. Tomu se říká krizový management…
   A takhle to může jít i roky. Až do chvíle, kdy vám z nějakého důvodu dojde, že jste pro něho JEN berlička. Že s vámi OPRAVDU nepočítá. Protože kdyby jo, seděla byste vedle něj na sedačce, slavila byste s ním jeho narozeniny, jela s ním na dovolenou a o víkendu k jeho matce. Ať už je jeho matka sebeděsnější. Ale místo vás jede ke své matce s oficiální partnerkou, stejně jako na dovolenou do exotických krajin. Samozřejmě, že vám napíše sms, že mu už to sluníčko a krevety lezou krkem, možná svůj výstup vytuní mms s fotkou západu slunce s komentářem, že mu chybíte, ale víte co…JSOU TO JENOM KECY. Berlička jak od Dalího. Takže pokud je vám tahle situace povědomá a děláte blbku svému bývalému nebo jinému prevítovi, kterému na vás absolutně nezáleží, vemte rozum do hrsti a pošlete ho k čertu. K tomu vás rodiče nevychovali. Přáli si pro vás to nejlepší a on to nejlepší rozhodně není. Změňte si jeho jméno v telefonu na “Bastard nevolat nepsat nikdy”, přiznejte si, že jste mu ukradená a začněte se soustředit sama na sebe. Ve chvíli, kdy začnete věnovat pozornost a lásku sama sobě, objeví se někdo, kdo vás bude respektovat, kdo vás vezme na exotickou dovolenou a kdo vás představí své děsivé matce. A kdo vám nebude psát noční sms, protože v noci bude spát vedle vás.
    A proč jsem si tím vším tak jistá? Protože jsem taky dělala berličku ( ty blbečku…). A všechno mi to došlo až ve chvíli, kdy jsem viděla film Hlavně nezávazně, zatímco Drahý pospával na sedačce. To on mě bere ke své matce (která vůbec není děsivá, ale úžasná – děkuji Vesmíre), slaví se mnou svoje narozeniny a  jezdí se mnou na dovolenou. Jakmile zažijete správný vzorec, už vám noční sms nebudou vonět. To Vám garantuji!

Věnováno staré blbé Bohyni a všem, které dostávají noční sms.

PS: Ráda bych uvedla, že tento článek není zaměřen proti mužům, protože noční sms píší i ženy. Jen jejich motivem není ukojení ješitnosti, ale udržení si vhodného pomocníka služebníka pro případ, že by bylo třeba od něho získat nějakou úlitbičku nebo výhodičku, něco bezplatně nebo urgentně zařídit. Vzorec je stejný. A stejně špatný.