Doteky z pod deky

Dneska se mi moc líbilo moje/naše noční dobrodružství. Nejedná se tentokrát o sexuální hrátky, ale o jeden z nejintimnějších projevů, který můžete v partnerství zažít. Můj přítel je hlučný spáč. Občas chrápe, dost hlasitě se převaluje, někdy i ze sna vypráví, takže jsem zvyklá se několikrát za noc probouzet a po více jak roce a půl jsem naopak nesvá, když se vedle mě nic neděje, než aby mě to nějak zneklidňovalo. Navíc od chvíle, co se náš vztah z volnoběhu překlopil do semknutějšího uskupení s jasným cílem, daným počtem hráčů a společnou bojovou taktikou, z vrčícího tygra se náhle stal vrnící kocourek a sdílet s ním lože je jedna radost. Tahle obrovská změna se samozřejmě neprojevila jen na stylu jeho spánku. Ale zatím si ve dne vrníme tak nějak pomalu a pomálu. Proto jsem byla příjemně zaskočená, když mě dneska v noci chytl pod peřinou za ruku (čímž mě samozřejmě probudil). Vybavuju si, že mě to překvapilo a strašně potěšilo. Nejsem závislý typ, co s někým musí neustále udržovat tělesný kontakt, ale tohle bylo tak vroucí a milé, až mi z toho srdce poskočilo. Ráno jsem se od svého mužného svalnatého přítele během čištění zubů dozvěděla, že se mu zdál strašný sen o ďáblu a že mě musel chytit za ruku. „A pak už to bylo dobrý,“ slyšela jsem přes napěněnou zubní pastu. Kde mám srdce teď, určitě nemusím popisovat. Ten hloupě blažený úsměv hovoří za vše.