(Boh) Zatímco je Merkur stále retrográdní a všude kolem nás dochází k výpadkům elektrických a počítačových sítí, obchodníci neplánovaně ruší své schůzky a vše co začne, tak i rychle skončí, já se pilně připravuji na své první rande po několika letech. Mám tím 
na mysli, že jsem se rozhodla vyrazit na opravdové klasické rande. Své bývalé partnery jsem poznala ve škole, na kurzu, v práci nebo v partě kamarádů. Málokdy přijmu pozvání na rande od někoho, kdo mi na ulici vypráví, jak moc jsem ho uchvátila. Ale teď nastal čas na změnu! (Tedy ne teď, až za chvíli, až nebude všechno couvat, 
ale směle půjde vpřed.)
Jsem vtipná a zábavná, pokud ovšem nejsem nervózní. To pak sklouzávám do extrémů. Buď mluvím příliš nebo vůbec. Má osobní vnitřní nevyrovnanost se projevuje nevyrovnaností fyzickou, takže běžně zakopávám a padám na 
místech, kde se to neočekává – na jednom randeti jsem si dokonce sedla vedle židle! Taky se někdy začnu z nervozity potit, vlasy se mi zkudrnatí a celkově nebudím nejlepší dojem.
Má ezoteriská kamarádka Lenka prohlásila, že je to jen otázka energie, sebedůvěry a taky připravenosti. A tak se připravuju a představuji si, jak jsem strašně oslnivá a úchvatná, jak nikde nepadám, nepronáším hloupé vulgární vtipy a jak se nepotím. Jak 
mi vlasy vlají, jak dostanu tulipány, jak se mi zatají dech z prvního doteku – zřejmě podání ruky, abych neupadla na těch zpropadených schodech – a jak to prostě bude hezké a filmové. Budu křehká jako Audrey Hepburn, živelná jako Sofia Loren, sexy jako Monica Bellucci a nezapomenutelná jako Natalie Portman. Zatím jsem spíš Bridget Jones, která se připravuje
na velkou kalamitu, ale to se poddá. I kdybych měla jít na rande s celou nezadanou Prahou, jednou taková opravdu budu. A naplním své filmové představy.
Když chceme něco, co jsme nikdy neměli, musíme udělat něco, co jsme ještě nikdy neudělali!
Dvě třicítky na Bloglovin´
-
Nejnovější komentáře
Dvě Třicítky na blogerkách
Sháníte zajímavé boty? Zkuste Josephine!
We And The City - Dvě Třicítky Ve Městě 
:lol: A jak se vyvinulo to rande po dosednutí vedle židle? :D Pokud jste přežila tohle, těžko Vás rozhodí cokoliv jiného.
No, zvedla jsem se tak rychle, že jsem snad ani neupadla. Ale osudová láska z toho nebyla. Možná proto, že se tomu dotyčný nedokázal zasmát a styděl se za mě… (Boh)
Tak to byl divnej pavouk. Namísto aby osunul židli a kecnul vedle Vás na zem, se začne stydět. No totok! :D
První rande je důležité, ale není rozhodující. I když nebudeš mít pocit, že je to jako v tom “vysněném filmu”, tak toč dál! Stříhat se dá vždycky! Nakonec z toho může být kasovní trhák a nebo film do zlatého fondu. Držím palce a pak to pěkně sepiš a nešetři čtenáře :-).
Opravdu se ti stává, že tě muži na chodníku zvou na rande? Já si to nějak neumím představit, že bych někoho na ulici kdo jde proti mě oslovil a pozval na rande. Ale to neznamená, že to tak není. Opět si pomůžu citátem z filmu:
“Viděl jsi někdy milion dolarů?”
“Neviděl.”
“No vidíš. To ale neznamená, že neexistuje.”
:)
(Boh) Ano, zvou. Je to zvláštní, že? A poměrně často. Možná proto jsem ani jedno pozvání na kávu nepřijala. :-) Ale nedávno mi v metru cizí pán odevzdal svazek klíčů se slovy, že jsem mu ukradla srdce, takže si už můžu vzít i jeho byt. Musel pak se mnou vystoupit! A samozřejmě že mě pozval na rande. Kupodivu nevypadal ani jako blázen ani jako úchyl, ale i tak jsem pozvání odmítla. :-)
Vlastně bych o takových příhodách mohla napsat příspěvek, že? I když na Fatalku nemám, ta je opravdová Femme Fatale!
No tak to určitě napiš. :)
Hezké! Doufám, že se dočkáme i reportáže z filmového rande!
A Bohyně, nebuď nervózní, jsi přeci Bohyně! Ať on ukáže, jestli je taky Bůh! :)
Ano, to si taky opakuju, ale když se pak neboze válím po zemi a snažím se zamaskovat projevy nervozity, tak mám pocit, že mám k Bohyni daleko. I když na druhou stranu je možné, že jsem nebyla na rande s těmi pravými a proto to bylo takové děsivé. Takže jakmile mi začnou vlát vlasy, bude to známka toho, že jsem potkala pana Božského. (A nebo, že stojím u větráku…).